lesní terapie
Co je to lesní terapie
Lesní terapie je návrat. Návrat do prostoru, který je pro lidskou bytost naprosto přirozený.
Do ticha, které není tichem, ale pulsujícím, živoucím prostorem.
Hluk lesa může být v letních měsících téměř stejně silný jako ulice ve městě, a přesto většina z nás řekne – tady je klid. A právě v tom je rozdíl. V přírodě se náš nervový systém nebojuje, ale odpočívá.
Lesní terapie nám pomáhá ponořit se zpět do prostředí, kde se může mysl zklidnit. Nejen utichnout, ale i získat odstup a nový způsob vnímání. Prostor lesa poskytuje čas k regeneraci těla, k duševní hygieně, i k opětovnému načerpání životní síly, která se nám v běžném světě často rozplyne mezi úkoly a očekáváními.
Průvodce je tu proto, aby ti pomohl se zvolna uvolnit a navázat spojení nejen s okolím, ale také sám se sebou. Aby ses znovu dokázal dívat a opravdu vidět. Slyšet a opravdu naslouchat. Cítit, aniž bys musel cokoli hodnotit. Nejde jen o zapojení pěti smyslů – v přírodě se probouzí i ty další, jemnější. Intuice. Vnímavost. Soucit. Vděčnost. A především láska – k sobě, k druhým i k místu, kde právě jsi.
Les nikdy nespěchá a přesto vše stihne.
O mě
Příroda je pro mě dar. A dar, kterého si nesmírně vážím. Možná mě k ní přivedl osud už v dětství –
jako malý kluk jsem musel chodit do hor. Ať už šlo o výstupy na vrcholky hor nebo podzimní výpravy na sběr hub. Pamatuji jak jsem se dostával do míst, kde jsem se cítil ohrožený. Když napříklůad les zhoustl natolik, že jsme se taktak skrze větve prodírali dále. Nebo když jsem se postavil na vodou nasáklý mech, který se pode mnou rozhoupal a já už se viděl utopený v bažině.
Dnes mi tyto vzpomínky vykouzlí úsměv na tváři. A možná právě tyto vzpomínky mi otevřely cestu. Od té doby se změnilo jediné – už do lesa nemusím. Chci. Dokonce ho vyhledávám. Příroda mě uklidňuje a nabíjí. Cítím hlubokou radost, když sedím v tichu a splynu s okolím natolik, že si mě nevšimne ani rejsek, který se znenadání objeví, oběhne mě a zase zmizí – beze strachu.
Více než deset let se věnuji meditacím a autohypnóze. Nejen na sobě – své zkušenosti rád sdílím i s těmi, kteří se chtějí naučit postupy potřebné pro vstupování do snížených hladin vědomí. Práce s dechem, myslí a přítomností je pro mě přirozenou součástí života.
Protože mi příroda byla vždy velmi blízka a zažíval ji ať už jako skaut nebo později čundrák, rozhodl jsem se své zkušenosti prohloubit a stát se certifikovaným instruktorem pobytu v přírodě. Dnes mohu tuto cestu sdílet dál. Ukazovat druhým, že les není jen místo k procházce, ale prostor k návratu k sobě, k radosti a k lásce – nejen k přírodě, ale i k životu samotnému.
Les je tichý, ale hluboce přítomný.
Jak lesní terapie probíhá
Lesní terapii ve formě pomalé procházky zažijete v nádherném prostředí Palkovických hůrek nedaleko Frýdku-Místku.
Prostor, kde se les snoubí s tichem, výhledy i jemnými detaily přírody, které se v ruchu každodennosti často ztrácejí.
Celý proces obvykle trvá přibližně tři hodiny, ale délku může ovlivnit počasí. Lesní terapie totiž není určena jen pro teplé a slunečné dny. Právě mlha, vítr nebo drobný déšť nám často zprostředkují ještě hlubší prožitek.
Příroda má své tempo – a my se ho učíme přijímat. Jsou i chvíle, kdy je lepší nechat den být a setkání odložit.
Respekt k přírodě je součástí celé cesty.
Na začátku se krátce seznámíme a v tichosti si dovolíme položit jednoduchou otázku: Co mě přivedlo právě sem?
Pomocí jemných dechových a meditačních technik uvolníme mysl a naladíme se na okolní prostředí.
Až se mysl ztiší, otevřeme smysly – uši, oči, nos, kůži i srdce.
Nic víc není třeba. Jen být. Tady a teď.
Spolu s těmito základními smysly se ale často otevírají i ty jemnější – intuice, vnitřní vnímavost, citlivost k sobě i druhým, a pocit hlubokého spojení s tím, co nás přesahuje. Les je v tomto směru laskavým zrcadlem – nepřesvědčuje, jen tiše ukazuje, co už v nás dávno je.
Cílem není výkon, změna ani “terapie” v klasickém smyslu slova. Cílem je zpomalit tak, aby tělo i mysl mohly konečně dýchat.
Aby se očistily, zklidnily a – možná – objevily odpovědi, které dlouho čekaly na své vyslyšení.
Na závěr je prostor pro sdílení. Pokud chceš. Někdy stačí slovo, jindy ticho. Často právě slova druhých mohou v nás zažehnout inspiraci – nejen pro další chvíle v lese, ale i pro život samotný.
Les tě slyší, i když mlčíš.
- Přínosy lesní terapie
Snižuje stres a úzkost
Zlepšuje náladu a duševní pohodu
Obnovuje pozornost a kognitivní kapacitu
Podporuje imunitu
Podporuje vztah k přírodě
Bezpečný prostor pro ticho, zpomalení a vnitřní kontakt
Rozvíjí smyslové vnímání a přítomnost
Vede k větší sebereflexi a vnitřnímu klidu
- Omezení lesní terapie
Vyžaduje čas a ochotu zpomalit
Počasí a prostředí ovlivňují průběh
Blízká setkání s hmyzím světem
Les přijímá počasí takové, jaké je.
Jak se vybavit na cestu lesem
Les je krásný, divoký a někdy i trochu nevyzpytatelný společník. Aby byl náš společný čas opravdu pohodlný a bezpečný, doporučuji vybavit se s úctou k přírodě i vlastnímu tělu.
Základem je pohodlné a odolné oblečení. Dlouhé nohavice, vysoké ponožky a pevná obuv do lesa ochrání vaši kůži i klouby před větvemi, klíšťaty či proměnlivým terénem.
Počasí v přírodě si často žije vlastním tempem – proto si přibalte vrstvu navíc pro případ chladu a pláštěnku pro případ, že se rozhodne spadnout pár kapek.
Ač je hmyz přirozenou součástí lesa, není třeba se s ním zblízka kamarádit – repelent proti klíšťatům a komárům je šikovným pomocníkem.
Na chvíle, kdy budeme v tichu sedět a vnímat les kolem nás, si vezměte něco pod sebe – třeba skladný podsedák nebo deku, ideálně voděodolnou.
Pití je samozřejmostí, zejména v teplejších dnech. A malý bonus? Hrneček na závěrečný čajový rituál, kterým společnou cestu lesem symbolicky uzavřeme.
Les uzdravuje tím, že “jen” je.
Jak si rezervovat místo
Termíny lesních procházek najdete v sekci Aktuality.
Pokud vás volání lesa oslovilo, stačí napsat svou rezervaci na e-mail: oazavedomi@seznam.cz.
Nezapomeňte, prosím, uvést také své telefonní číslo – jen pro případ, že by počasí rozhodlo změnit naše plány a bylo třeba vás včas kontaktovat.
Lesní terapie se koná při účasti minimálně 3 a maximálně 10 osob – tak, aby byla atmosféra osobní, klidná a každý měl prostor pro vlastní prožitek.
Vstupuj potichu a s respektem.